zorňuje tzv. index mocenského odstupu PDI (Power Distance Index).

Hofstede považuje nerovnoměrné rozložení moci mezi členy za podstatu

organizace. Míra odstupu od moci v organizaci souvisí se stupněm cen–

tralizace autority a stupněm autokratického řízení, které mají kořeny

v mentálním naprogramování členů společnosti. Nerovnoměrné rozlože–

ní moci ve společnosti je stálé, protože tato situace uspokojuje psycho–

logickou potřebu u některých lidí a lze ji popsat jako potřebu závislosti

bez vlastní moci. 

Mocenský odstup v praxi odráží to, jaká je míra respektu a úcty podří–

zených vůči nadřízeným, způsob, jakým nadřízený rozhoduje, míru strachu

kolegů nesouhlasit s nadřízenými a typ rozhodování, který podřízení u své–

ho nadřízeného preferují apod. Vedoucí pracovníci mají tendenci podle

Hofsteda mocenský odstup zvyšovat, podřízení se snaží tento odstup na–

opak snížit. Hofstede prokázal i korelaci mezi indexem mocenského odstu–

pu (PDI) a vzdělaností, lidé s nižším vzděláním a nižším společenským sta–

tusem mají tendenci vykazovat vysoké hodnoty indexu PDI, zatímco

jedinci s vyšším vzděláním a vysokým společenským statusem mají nízké

hodnoty indexu. 

Velmi nízké hodnoty indexu PDI dosahují např. skandinávské státy, Dán–

sko patří k zemím s nejnižším odstupem od moci (hodnota PDI = 3), na–

opak poměrně vysokého indexu dosahují románské státy.

V následujícím přehledu jsou pro ukázku uvedeny některé z parametrů,

které určují míru mocenského odstupu.

Tabulka č. 3 ­ Výběr z faktorů, které určují míru odstupu od moci

64